Maledivy „low cost“

Ceny za dovolenou na Maledivách se v katalozích cestovních kanceláří pohybují více než vysoko. A proto jsem se do země s nejvyšším bodem 2 m nad mořem raději vydali po vlastní ose. Nakonec nás vše vyšlo cca 3x levněji než s klasickou CK. Trochu krkolomné plánování bylo vykoupeno pohodovým pobytem u azurového rybníka.

Kam na Maledivy konkrétně?

Vcelku velký zádrhel začal hned na začátku: na který z krásných 26 atolů se vydat? Respektive který z 1 196 ostrovů poznat? Těžká volba, zejména pokud chcete jako já vidět vše... "naštěstí" obydlených je pouze 200 a jen na 50 najdete hostely. Tak to se nám výběr výrazně zúžil. Nicméně k finální volbě vedla takto kritéria: alespoň trošičku poznat život místních, jíst to co oni, dostat se na ostrov s fantastickou pláží, ze které mohu přímo šnorchlovat. Konečné rozhodnutí padlo na ostrov Fulhadhoo. Nevím sice jak to může někdo určit, ale údajně se zde nachází jedna z ejkrásnějších pláží světa...

A co dál?

Nejenže před námi stál nákup letenek na Maledivy, ale také následná doprava na tento 100 km vzdálený ostrov severozápadně od hlavního města Male. Letenky jsme kupovali v předstihu s flexibilním časem pobytu. Přesto cena kolem 15 tisíc. Ale v poslední době jsem vyhledala ještě o několik tisíc levnější...záleží na tom, jak moc se ohnete v termínech a jste ochotni čekat na přestupech.

Nejdivočejší část plánu představovala lokální doprava. Z umělého ostrova z odpadků, na kterém se nachází letiště, to ještě šlo. Nechali jsem se unést davem a ten nás nakonec vyplivnul u shuttle lodí do hlavního města (který se nachází na stejnojmenném ostrově, který obejdete během jednoho odpoledne). Akce začala až druhý den. Spoje na okolní ostrovy mnohdy jezdí pouze párkrát za týden. Ten náš 2x. Pokud bychom ho zmeškali, zbytečně bychom se uvěznili v Male na další tři dny (kde jediná kratičká městská pláž rozhodně neodpovídá představám o Maledivách). Už v předstihu jsem jela v lehce panickém módu ze strachu o zmeškání spoje, což si vyžádalo následky...

V Male se nachází pouze dva velké přístavy odkud a kam přirážejí větší lodě. Lokace jsou přesně na opačné straně od sebe. Spoj jsem rezervovala předem na netu. V předstihu jsme se u dopravy ujišťovala, že opravdu jedeme z přístaviště A, nikoli z přístaviště B. Hodinu před plánovaným odjezdem už v přístavu vyhlížíme název naší lodi. Pět minut do odjezdu, nikde nic. Dopravce telefon nezvedá. Panikařím nefalšovaně. Asi podezřele máchám rukama, zastavuje se u nás místní policista. Ten a další místní se nám snaží pomoci a hledají další kontakt na dopravce. Už je čas odjezdu a dozvídáme se, že jsme na špatném místě. Respektive my na dobrém, ale loď je na druhé straně ostrova. Dopravce bez oznámení změnil místo odjezdu. Zlost se změnil na smutek. Kdo zná trochu Asii, tak si teď asi pomyslí, proč...Proč se stresovat, vždyť je to Asie. Fakta jsou relativní. Dávám vám za pravdu. Spoj jsme stihli, protože: policista pohotově odchytl taxík a přehodil mu telefon, na jehož druhé straně byl dopravce z druhé strany ostrova; taxikářovi dopravce vysvětlil, kam nás má dovést a prosil o zdrženlivost; se zpožděním 30 minut to nevypadalo, že jsme poslední pasažéři...

Cestou z Male na Fulhadhoo jsme museli jednou přestupovat na menší loď na menším ostrově. Při cestě tam se díky velkým vlnám i zvracelo. My naštěstí ne. Kupodivu tři místní (řetězová reakce). Na cestě zpět bylo moře přívětivější a ukázalo nám i delfíny.

K samotnému ostrovu

Pláž měří téměř jeden km, což bez mála odpovídá délce celého ostrova. V roce 2017 počet ubytovacích zařízení se rovná číslu 1. Počet restaurací 0. Pokrok však nezastavíme ani v ráji, takže na konci roku 2018 zde ubytovacích zařízení najdete již šest!

Útočiště nám poskytl hostel 3 hearts. Tam nám i vařili (bez výběru, prostě co nám dali, to jsme jedli). Ano, má to své šedé stránky. Ale požitek z pobytu na ostrově se tím nijak nekrátí. Naopak. Jste na ostrově s místními. Jíte to, co oni. Vidíte, jak pracují na zvelebení ostrova. Jak se vypořádávají s odpadky (to jim moc nejde, jedna část ostrova připomíná skládku). Jak se modlí, hrajou na hřišti fotbal, rybaří, prostě jak tam žijí...Sice když se zamyslíte a probudíte se na chvilku z režimu relaxu a pohody, tak vás přepadnou i myšlenky typu: co by se stalo, kdyby se něco stalo? Nejbližší nemocnice či lékař se nachází několik hodin daleko od ostrova...Takže lepší se z relaxu nevytrhávat...

Povalování na pláži nepředstavuje činnost, kterou naplňuji svůj čas na cestách. Na Maledivy jsem se vydala hlavně za podmořskou "krajinou". Šnorchlovat jsem sice mohla rovnou z pláže, ale musím přiznat, že jsem trochu namlsaná z Thajska. Ne, že jsem nic neviděla, jen díky globálním změnám korály odumírají, avšak stále kolem jejich koster hledá schovku mnoho barevných živočichů. Navíc hostel nabízel i výlety po okolních korálových útesech, tam jsme zahlédli i želvy.

Tamní vody přejí ale fauně. Díky čemuž se zde sice vyskytuje vyšší množství žraloků, ale naštěstí i jejich potravy, takže nemají zapotřebí lovit turisty. Atoly tvoří prstence. Ne jednolité, ale ostrůvky se kupí do oválných tvarů. Některé se nacházejí pouze pár desítek metrů od sebe. Tak proč si nezaplavat na některý blízký, v drtivé většině pouze písečný, ostrov? Tak jsem se vydali. I kdybychom nedoplavali tam či zpět, tak lze dojít po dně (opravdu přebrodit, jen si člověk musí sakra dávat pozor, kam šlape). Dostali jsem se na ostrůvek, kde konečně můžete odhodit vrchní díl plavek. Ležíme si v téměř stojaté mělké teplé vodě, opřeni o lokty a opalujeme si přes vodu břicha. Debatujeme o krásách života desítky minut bez zásadní změny polohy. Což ovšem vzbudilo zvědavost malého baby žraloka. Všimla jsem si ho až když byl asi na dva metry od nás. Instinktivně jsme se postavila, a to už jsme mohli jen pozorovat jeho ploutev nad vodou a extra rychlý únik z místa. Přeplavat zpět na Fulhadhoo bylo díky tomuto setkání o něco peprnější. Ale počítám, že žralok se nás bál více, než my jeho...

Rybaření představuje další možnou "zábavu". Projet se lodí v atolu mě sice bavilo, ale pak vidět zabíjet ryby, které jsme chytili, už moc ne...Bohužel zrovna já jsem chytla jedince, který skončil na talířích celého našeho hostelu. Nepřeháním, nejsem rybář. V hostelu nás totiž v tu dobu bylo jen 5.

Dodatek k počasí:

Jako nejbezpečnější období bez deště na Maledivách se uvádí leden až duben. Ale počítejte, že v těchto měsících se ceny pohybují nejvýše. My ostrov navštívili na konci mokrého období a sluníčka i vysokých teplot jsme si užili dost, pršelo většinou přes noc, občasné srážky přecházely rychle.

Upozornění pro fanoušky alkoholu a nudismu: na muslimských Maledivách je zakázaný! Jak alkohol, tak nudismus. A realita tomu odpovídá. Mimo rezort alkohol nekoupíte. Dovoz se zakazuje. Plavky nosit taky máte, navíc v Male na jediné kratičké pláži se místní koupou oblečení.