Praktické info k cestě po jihu Patagonie

Patagonie pro mě osobně znamená zcela netradiční kousek naší planety. Místo plné izolovanosti a neprozkoumaných tisíců kilometrů své rozlohy i domov vyhynulých zvířat. Co lze vidět na nejjižnějším cípu pevninské části našeho světa a na co se můžete připravit?

Tak hned na začátek bych doporučila naplánovat si pobyt delší. My jsme na jih Patagonie měli vyčleněných pouhých 12 dní s tím, že co stihneme, to stihneme. Bylo mi jasný, že toho asi moc nestihneme, ale furt lepší 12 dní než dní 0...

Hlavní "atrakce" jižní Patagonie

Patagonie se nachází v Jižní Americe a rozkládá se na státech Chile a Argentina. Se svou rozlohou přes 1 mil. km2 odpovídá rozloze Egypta. Dominantu (a troufám si říct, že i největší lákadlo dané oblasti) tvoří Andy. Zejména celosvětově (hodnocené) nejkrásnější treky v národních parcích Torres del Paine a argentinském Glacier. Další atrakci představuje nedaleké souostroví Tierra del Fuego (neboli Ohňová země) se svými koloniemi tučňáků a Magalhãesovým průlivem. Návštěvníky nepřekvapí, že se této části přezdívá divočina na konci světa, odskočit si odtud můžete i na Antarktidu...

Letenky

Když se chceme dostat na jih Patagonie, nejčastěji využijeme mezinárodními lety do hlavního města Chile, Santiaga nebo hlavního města Argentiny, Buenos Aires. Poté už se většinou pohybujeme prostřednictvím vnitrostátních letů.

Letenky z Prahy lze v akci sehnat i kolem 13 tisíc korun (často se 2 přestupy). Vnitrostátní aerolinky pro Chile fungují LATAM a Sky Airlines a pro Argentinu jsou nejčastější Argentina Airlines a LATAM. Let z hlavních měst trvá v rozmezí 2,5 - 3,5 hodiny v závislosti na tom, jak daleko na jih letíte. My využili Sky Airlines ze Santiaga do městečka Punta Arenas (3,5 h). Přestože jsme museli připlácet za zavazadla, tak za zpáteční letenku jsme dali přes 4 tisíce korun na osobu.

Ubytování a doprava přímo na místě

Přímo na místě lze využít několik způsobů transportu a ubytování. Díky (legální) možnosti volného stanování se otvírá více variant. Nabízí se nejméně pohodlná, ale zato nejlevnější kombinace - stopovat a stanovat. Ovšem se stanováním na divoko může nastat problém. Tamní krajinu tvoří spíše rovné hornaté a v lepším případě travnaté pláně (takže se jen tak někam nezašijete)... To by až tak nevadilo, kdyby zde nebyl tak oblíbený chov ovcí (rovná se oplocení drtivé většiny plání!). Takže se můžete stát, že několik stovek kilometrů jedete kolem natažených drátů s téměř nulovou možností se někde upíchnout. Ovšem fungují zde i kempy. Placené i NEPLACENÉ! K hledání mi opět skvěle posloužily mapy.cz, kde dokonce najdete informace o tom, zda se za kemp platí! My například využili (kousek za městečkem Punta Arenas) Free Camping Area (52°59´14.400"S 70°48´51.360"W). Sice můžete přímo ze stanu pozorovat východ slunce nad mořskou hladinou, ale od moře taky pěkně fouká...

Stopování v sezóně se zdálo být časté a oblíbené, ovšem doprava vcelku řídká!

Stále levnou a o něco pohodlnější možností dopravy (oproti stopování) představuje autobus. Přestože se jedná o vcelku spolehlivou a levnou možnost transferu, počítejte s větší časovou zátěží. Navíc vzdálenosti mezi místy se pohybují v řádek stovek kilometrů.

Nejpohodlnější varianta představuje půjčení si auta a až na luxus bych povýšila půjčení si camper vanu nebo camper trucku. Připravte se na pořádný vichr v peněžence. Jen pro zajímavost - poptávali jsme druhou variantu na pouhých 10 dní (s tím, že si první a poslední den necháme na okolí Punta Arenas). Jednak asi měsíc před plánovaným příjezdem (na konci sezóny) již všechny fungující půjčovny tohoto druhu měly téměř veškerý vozový park rozpůjčovaný, ale když už jsme narazili na jeden volný camper truck, tak nás dostali (skoro doslova na kolena) s požadovanou částkou za půjčení. Chtěli po nás astronomických 65 tisíc českých korun! Za deset dní! Platí se extra poplatky a dovezení auta do Punta Arenas (většina se prý nachází v Santiagu). Poplatky si účtují za vyzvednutí mimo otevírací dobu, mimo všední den, s povolením jet i do Argentiny
apod. Takže jsme se "spokojili" se 4x4 za necelých 25 tisíc na 12 dní.

Upozornění - pokud přiletíte do Chile a chcete se (což velmi velmi doporučuji) podívat i do Argentiny, tak předem vše nahlaste v autopůjčovně, aby stihli (s právníkem!!!) vyřídit daná povolení k přechodu hranic. V těchto zemích vládne mimo jiné i silná byrokracie (zejména na hranicích) a bez povolení se za hranice nehnete.

A dodatek k upozornění: přes hranice nepřevážejte čerstvé suroviny (ovoce, maso, mléčné výrobky apod.). Je to zakázané. Opravdu se to hlídá a probíhají detailní kontroly.

Kromě stanování jsme využili Airbnb, které je v dané oblasti rozšířené. Stejně tak další formy
ubytování. Ale to už je taková klasika...Noc pro dva se pohybuje v řádech stovek, ale může i tisíců...

Víza a měna

Pro občany ČR neplatí povinnost žádat si o víza ani do Chile, ani do Argentiny. Pouze se vyplňuje imigrační karta (obdržíte před vstupem do země - ať už v letadle nebo pak na hranicích). A pro hrubou představu ještě připojuji měnu a převod na CZK.

Chilské peso (CLP) - 1000 CLP = 33,8 Kč

Argentinské peso (ARS) - 1000 ARS = 558 Kč

Ještě zmínka k jazyku: anglicky se ne všude domluvíte, ale nepocítila jsem to jako problém. Pomohli mi základy španělštiny, a hlavně velmi milí a vstřícní lidé, kteří ochotně zapojili (stejně jaké já) ke komunikaci i své tělo...

A proč letět na druhou stranu polokoule a poznat právě tento kousek světa???

Když bych si musela vybrat jen pár důvodů, proč se vydat zrovna na jih Patagonie, tak bych se zmínila (a i zmíním v příštím článku) o tučňácích, Národních parcích Torres del Paine a Glacier, El Calafate, El Chaltén, o jídle a další místní fauně... Ovšem o tom až příště a těšit se můžete na dinosaury, rady přímo od místních a další cenné info...